Proč je dobrá voda více než jen limitní hodnota

Životní frekvence – co má vaše voda společného s vašimi buňkami

Že by čistá voda měla být bez škodlivých látek, je každému jasné. Co však ve skutečnosti dělá vodu „dobrou“ v biologickém smyslu? Proč chutná čerstvá pramenitá voda jinak než balená voda, i když obě splňují stejné limitní hodnoty? Odpověď spočívá ve vlastnosti, kterou běžné laboratorní analýzy nezachycují: ve schopnosti vody ukládat informace a vytvářet biologicky účinné rezonance.

Princip: Voda má paměť

Výzkum vody v posledních desetiletích přinesl pozoruhodný poznatek: kapalná voda se neskládá pouze z jednotlivých molekul H₂O, které náhodně poletují sem a tam. Přibližně 30 % kapalné vody při pokojové teplotě tvoří krystalicky uspořádané struktury – takzvané tekuté krystalické struktury. Tyto struktury jsou překvapivě stabilní a mohou ukládat elektromagnetické signály – podobně jako magnetická páska zaznamenává hudbu.

Pomocí metody vyvinuté v IIREC – Mezinárodním institutu pro výzkum elektromagnetické kompatibility – lze tyto uložené signály přečíst. Při tom se do vzorku vody přivádí magnetický signál. Je-li tento signál již ve vodě uložen, vzorek se dostane do rezonance – a vznikne měřitelný signál. Zaznamenáme-li tyto signály v závislosti na příslušné frekvenci, získáme takzvané spektrum fázové koherence: jakýsi otisk biologické kvality vody.

Co ukazuje měření

Mag. Dr. Walter Hannes Medinger zkoumal vodu z vodovodu před a po filtraci systémem MAUNAWAI. Výsledky byly jednoznačné: ve vodě filtrované systémem MAUNAWAI se objevily dva obzvláště silné rezonanční signály, které v nefiltrované vodě z vodovodu chyběly.

První signál měl frekvenci 22,5 Hz – frekvenci, která je v biofyzikálním výzkumu známá jako vitální frekvence. Německý průkopník biorezonance Paul Schmidt již tuto frekvenci spojoval s obnovou buněk a funkcí buněčné membrány. Britský elektrofyzik prof. dr. Cyril W. Smith zjistil, že vodní rezonance při 22,6 Hz souvisí s pětiúhelníkovou geometrií ve vodě. A díky nositeli Nobelovy ceny za chemii Peteru Agreovi (2003) víme, že transport molekul vody přes buněčnou membránu je elektromagnetický proces.

Druhý signál o frekvenci 61,0 Hz leží v biologickém rezonančním rozsahu sluchu a různých částí střeva – oblastí, jejichž význam pro zdraví je znám již dlouho.

Vědecké zařazení

Co konkrétně tyto frekvence znamenají? Dr. Medinger to shrnuje takto: „Pozitivní rezonanční signál vody při 22,5 Hz znamená biologicky regenerační účinek vody, její optimální průchodnost buňkami a podporu uspořádanosti v buňce.“ Při průchodu filtrem MAUNAWAI získává voda vlastnosti podobné buněčné vodě – svou strukturou se přibližuje vodě, která se přirozeně vyskytuje v buňkách našeho těla.

Prof. Gerald Pollack z University of Washington a korejský výzkumník Dr. Mu Shik Jhon nezávisle na sobě popsali význam hexagonálních struktur vody pro biologické procesy. Frekvence 22,6 Hz a 35 Hz naměřené u filtrátu MAUNAWAI podle poznatků prof. Smithe a prof. Pollacka poukazují právě na takové hexagonální struktury – spirálovitě stočené prstencové útvary, které jsou považovány za obzvláště biokompatibilní.

Ochrana před elektrosmogem

Dalším pozoruhodným zjištěním výzkumů IIREC je, že voda filtrovaná systémem MAUNAWAI vykazuje dobrou odolnost proti elektromagnetickému rušení. V pokusech byla voda vystavena záření z DECT základnové stanice – což je obzvláště intenzivní forma mikrovlnného záření. Zatímco kapky běžné vody z vodovodu pod tímto zatížením výrazně změnily svou strukturu, voda MAUNAWAI vykazovala opačný efekt: původní struktura se posílila a tvar kapek se stal výraznější.

To znamená: voda s dobře vyvinutou strukturou je nejen biologicky cennější, ale také stabilnější vůči vnějším vlivům. To je důležitý aspekt v našem prostředí, které je stále více prostoupeno elektromagnetickými poli – od Wi-Fi routerů přes smartphony až po bezdrátové telefony DECT, které pracují na stejné frekvenci jako mikrovlnná trouba (2,45 GHz – což je rezonanční frekvence vody).

Metoda budoucnosti

Rezonanční spektroskopie doplňuje tradiční chemickou analýzu o zásadní rozměr. Zatímco chemické analýzy ukazují, co je ve vodě rozpuštěno, rezonanční spektroskopie ukazuje, jak je voda strukturována a jaké biologické informace nese. Obě metody dohromady poskytují ucelený obraz o kvalitě vody – a u MAUNAWAI jsou oba výsledky vynikající.

Shrnutí

Rezonanční spektroskopie IIREC dokazuje: voda filtrovaná systémem MAUNAWAI se zásadně liší od běžné vody z vodovodu – a to nejen chemicky, ale i biofyzikálně. Silná exprese vitální frekvence při 22,5 Hz a vlastnosti podobné buněčné vodě při 61,0 Hz jsou podle hodnocení Dr. Medingera jedinečným rysem systému MAUNAWAI.

Co to znamená pro váš každodenní život

Rezonanční spektroskopie může na první pohled působit jako abstraktní měřicí metoda. Její výsledky však mají zcela konkrétní význam pro váš každodenní život. Vitální frekvence 22,5 Hz znamená optimální buněčnou propustnost – to znamená, že voda může být vaším tělem obzvláště dobře přijímána a využívána. Vlastnosti podobné buněčné vodě při frekvenci 61,0 Hz naznačují kvalitu vody, která se blíží přirozené vodě v buňkách vašeho těla.

Mnoho uživatelů MAUNAWAI uvádí, že ten rozdíl pociťují: voda chutná jemněji, svěžeji a živěji. Někteří pijí výrazně více než dříve, protože je k tomu chuť vody přímo vybízí. Jiní zaznamenávají změny ve svém pocitu pohody. Tyto subjektivní zkušenosti se shodují s tím, co objektivně dokazují biofyzikální měření: 

Voda MAUNAWAI není jen filtrovaná voda z vodovodu – je to regenerovaná voda v kvalitě pramenité vody.

Pokud se chcete dozvědět více o vědeckých základech struktury vody, čtěte dále v sekci „Porozumět vodě“, zejména v části „Živá voda“.