Proč „odstranit všechno" není nejlepší odpovědí

Proč minerály zachováváme, místo abychom je odstraňovali

Ve světě vodních filtrů se sotva vede nějaká diskuse, která by byla tak kontroverzní jako otázka: osmóza, nebo ne? Zařízení na reverzní osmózu patří k nejvýkonnějším filtračním systémům na trhu. Odstraní z vody prakticky vše – škodlivé látky, bakterie, ale také veškeré minerály a stopové prvky.

My v MAUNAWAI jsme se vědomě rozhodli proti tomuto přístupu. Ne proto, že by osmóza nefungovala dobře – je to působivá technologie. Ale proto, že jsme přesvědčeni, že filtrace musí být více než jen odstraňování. Dobrá voda není jen voda bez škodlivin. Je to voda, která se svými vlastnostmi blíží přírodní pramenité vodě.

Jak funguje reverzní osmóza

Princip je jednoduchý: voda je pod vysokým tlakem protlačována přes polopropustnou membránu. Tato membrána propouští molekuly vody, ale zadržuje prakticky všechny rozpuštěné látky – minerály i škodlivé látky. Na jedné straně membrány se hromadí „čistá“ voda, na druhé straně koncentrované zbytky, které se odvádějí jako odpadní voda.

Výsledkem je voda s hodnotou TDS (Total Dissolved Solids) blížící se nule. Technicky působivé. Ale má to i biologický smysl?

Problém s „prázdnou“ vodou

Demineralizovaná voda se chová jinak než přírodní voda. Chybí jí vnitřní povrchy, které vznikají díky rozpuštěným minerálům. Bez těchto povrchů má voda méně energie a méně struktury. Je – obrazně řečeno – „hladová“: má tendenci přijímat minerály ze svého okolí, místo aby je uvolňovala.

WHO je v tomto bodě jasná: odsolovaná pitná voda by měla být remineralizována, než bude použita jako pitná voda. Studie z České republiky a Slovenska dokumentovaly u lidí, kteří pravidelně pili vodu z osmózy, častější svalové křeče, vyčerpání a poruchy elektrolytů. Voda s nízkým obsahem vápníku je spojována s vyšším rizikem zlomenin kostí u dětí.

Často opomíjený aspekt: Kdo vaří s demineralizovanou vodou, ztrácí navíc minerály z potravin. Voda „vysává“ minerály z potravy – jde o osmotický efekt. Studie odhadují ztrátu vápníku a hořčíku na přibližně 60 %, u stopových prvků, jako je kobalt, dokonce na více než 80 %.

Past TDS

Někteří prodejci osmózových zařízení používají takzvané měřiče TDS, aby demonstrovali údajnou převahu své vody. Tato malá zařízení měří elektrickou vodivost vody a zobrazují číselnou hodnotu: čím nižší, tím „čistší“.

Co se přitom zamlčuje: Nízká hodnota TDS znamená především to, že ve vodě je málo nabitých částic – tedy minerálů. To však nic neříká o absenci toxických látek. Většina škodlivých látek, jako jsou pesticidy, hormony a zbytky léků, není nabitá a měření TDS je vůbec nezachytí. Nízká hodnota TDS tedy může znamenat jak „bez škodlivých látek“, tak prostě jen „chudá na minerály“.

Ukázka elektrolýzy

Zvláště zavádějící jsou veřejné ukázky, při nichž se využívá elektrolýza. Do testované vody se ponoří dvě kovové tyče a prochází jimi proud. Ve vodě bohaté na minerály vzniká viditelně více plynu a – pokud se používají železné elektrody – dochází k hnědavému zbarvení. To je mylně prezentováno jako „důkaz“ přítomnosti toxických látek ve vodě.

Pravda je taková: Tato reakce pouze ukazuje obsah minerálů. Pokud přidáme stejné množství čisté kuchyňské soli do osmózové vody, dosáhneme přesně stejné reakce. A to nahnědnutí? Pochází z rzi na železných elektrodách – ne z vody. S elektrodami z nerezové oceli k němu nedochází.

Přístup MAUNAWAI

Náš přístup je jiný: cíleně odstraňujeme škodlivé látky a zachováváme cenné minerály. Nezávislé analýzy institutu IIREC potvrzují: Voda MAUNAWAI obsahuje po filtraci vyváženou minerální rovnováhu – vápník, hořčík, draslík a stopové prvky v přirozené koncentraci.

K tomu je třeba dodat: Náš systém nespotřebovává žádnou elektřinu, nevytváří odpadní vodu a nevyžaduje žádné soli ani chemikálie. Osmózní zařízení spotřebuje na každý litr pitné vody tři až pět litrů odpadní vody. Ve čtyřčlenné domácnosti, která denně filtruje tři litry, to představuje až 15 litrů odpadní vody – každý den.

Trvanlivost a chuť

Další rozdíl, který je patrný v každodenním životě: voda MAUNAWAI má delší trvanlivost než osmózová voda. Voda bohatá na minerály má stabilnější vnitřní struktury – minerály tvoří vnitřní povrchy, na nichž se usazuje membránová substance vody. Osmózová voda tyto vnitřní povrchy postrádá. Nedokáže si udržet svou strukturu a rychle přebírá chuť nádoby, ve které je skladována.

To také vysvětluje rozdíl v chuti: voda MAUNAWAI má charakter – chutná svěže, jemně a živě. Osmotická voda je mnohými popisována jako plochá a „prázdná“.

Objektivita: V čem je osmóza dobrá

Chceme zůstat objektivní. Reverzní osmóza má své opodstatnění – například v průmyslu, při odsolování mořské vody nebo v oblastech se silně znečištěnou vodou, kde je úplné odstranění všech látek nejbezpečnější možností. I pro určité lékařské účely, kde je zapotřebí absolutně čistá voda, je osmóza správnou volbou.

Pro každodenní potřebu pitné vody ve středoevropské domácnosti však považujeme náš přístup za lepší řešení. Ne proto, že by osmóza byla „špatná“, ale proto, že lidské tělo je z evolučního hlediska uzpůsobeno na vodu bohatou na minerály – a nikoli na destilovanou.

Náš postoj

Respektujeme to, co do vody vkládá příroda. Odstraňujeme pouze to, co do ní přidal člověk. To je náš princip – a odlišuje nás od všech osmózových systémů na trhu. Pokud se chcete dozvědět více o významu minerálů ve vodě, přečtěte si náš článek „Minerály ve vodě“ v sekci „Porozumět vodě“.